Heda Bartíková

Osobnosti představily Pivovarský kalendář 2012

Praha 14. prosince 2011 – Tři osobnosti – pivovarská legenda z pivovarské a sladařské síně slávy Ing. Antonín Kratochvíle, sladařský vědec a expert RNDr. Karel Kosař, CSc., a manažer a představitel pivovarského sektoru v mezinárodních organizacích Ing. Jan Veselý – představily a staly se kmotry Pivovarského kalendáře 2012. Přiťukli si tradičně českým pivem a popřáli kalendáři mnoho čtenářů.

Pivovarský kalendář 2012 na více než 300 stránkách nabízí kromě přehledu nejvýznamnějších pivovarských a sladařských výročí i aktuální přehled existujících velkých a malých pivovarů a minipivovarů s údaji o jejich výstavu nebo sortimentu. Nechybí ani přehled sladoven. Obdobné seznamy se týkají také pivovarů a sladoven v sousedním Slovensku a Německu. Pro mnohé čtenáře budou cenné statistické přehledy výroby piva a sladu u nás, v Evropě a ve světě.

„I v době internetu a elektronických médií náš kalendář neztrácí na významu a je pro mnohé nejen studnicí poznání, ale tak trochu i pohlazením po duši,“ řekl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Vždyť kdo by si rád nepřečetl kapitolu o pivovarské historii a sběratelství nebo pasáž o krušovickém pivu a pivovarství z pera na slovo vzatého pivovarského odborníka a pamětníka v jedné osobě?“ položil Jan Veselý řečnickou otázku.

Nový kalendář rovněž přináší podrobný adresář odborných škol, výzkumných zařízení, spolků a firem spojených s pivovarským sektorem. Dále obsahuje informace o surovinách, odborné články a tabulky pro pivovarskou praxi. Kalendář též nabízí na popud čtenářů několik tabulek vhodných k přepočtu historických jednotek na současné. Nechybí ani přehled výsledků významných soutěží piv u nás. 
„Odbornou veřejnost nepochybně zaujme stať o aktuálních otázkách souvisejících s dezinfekcí a sanitací v pivovarství nebo po desetileté odmlce aktualizovaný přehled zkratek zahraničních odborných časopisů potřebný pro publikování odborných textů,“ poznamenal RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s. „Své místo má rovněž legislativa s pravidelným přehledem zákonů důležitých pro obor,“ dodal Karel Kosař.

Oborová ročenka pivovarsko-sladařského oboru Pivovarský kalendář má v našich zemích dlouhou tradici. S krátkými přestávkami vycházela od konce XIX. století až do roku 1950, kdy bylo její vydávání zastaveno. K jejímu znovuzrození došlo v roce 1997, kdy v prosinci vyšel Pivovarský kalendář 1998. Kalendář má mnoho společného se svým vzorem – podobný formát, zelenou vazbu, a zejména obsah – a je patnáctým ročníkem nové řady této populární a užitečné publikace.

Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz

zdroj : CSPAS

Králík Fiala

Ivan Binar

Ilustrace Eva Sýkorová-Pekárková

Vtipná a mile rozverná knížka ke stejnojmennému večerníčku

Co je fialové, to je milé. Přesně takhle bude znít známé rčení poté, co s Fialou procestujete svět.

Bohatě ilustrovaná, svěží a vtipná knížka podle stejnojmenného kresleného večerníčku dovoluje dětem procestovat celý svět. Společně s oživlou hračkou, králíkem Fialou, se podívají do Kanady, do Mexika, Afriky, Austrálie nebo třeba do podzemí pražského metra. Kromě Fialy se seznámí také s ježkem Holeček z Troje, papouškem Bartošíkem, kníračem Karlem a mnoha dalšími.

Fiala je králík s fialovou barvou, žlutým vnitřkem uší a růžovým nosem! Bydlí se svými lidmi Marií, Maxmiliánem a Kubíkem – kmenem statečných Ma-Ma-Kuů – na pražské Letné. Nejlépe si pochutná na mrkvičkové zmrzlině a je přirozeně zvídavý, nesmírně kamarádský a velmi zcestovalý.

Ještě že zná tetu Vlastu z Kanady, která se umí vyskytnout ve správný čas na správném místě a může Fialu vytáhnout z každé šlamastyky. Jinak by ho kozel ve Španělsku mohl věznit tak dlouho, dokud lidi z Letný nezacvakaj za roztomilýho fialovýho králíčka pěknou sumičku výkupnýho. Nebo co kdyby hloupí buvoli Ani-Ň, Ba-Ť a Leo-Š ztratili Fialu v rýžovém poli v Asii? A co teprve kdyby ho k svačině slupla alpská orlata Siegfried s Gunterem?  To by se pak ani nemohl radovat z toho, jak rostou Stella s Toníčkem, malí špunti v rodině. A Ma-Ma-Kuům by se hrozně stýskalo. Ale vzkazují vám, že v téhle knížce Fialu rádi půjčí každému, kdo má chuť si s ním hrát a cestovat.

zdroj : ČT

Hokus pokus

Dívala jsem se v televizi na Máte slovo s paní Jílkovou, tentokrát na téma sexuální výchova ve školách. Mnohému názoru jsem se podivila, mnohý mne rozčilil, ostatně jako vždycky. Ale ve výsledku jsem si říkala, kdoví, jak to ve škole s tou sexuální výchovou bude, a tak začneš svého skoro dvanáctiletého Denise sexuálně vzdělávat sama. Aspoň se o to pokusíš. Pro jistotu. Večer před spaním jsem mu oznámila: 
„Ode dneška si místo příběhů či pohádek na dobrou noc, budeme povídat o sexu, chci tě informovat o všem, co se sexu týká, protože máš na to nejvyšší čas.“
„To je zbytečný, já už všechno vím. Zeptej se mne na cokoli!“
„Dobře tedy. Vyjmenuj mi pohlavní choroby a jak k nim můžeš přijít.“
Bez mrknutí oka mi pohlavní choroby vyjmenoval, včetně vzniku. A tak to šlo dál. Koukala jsem, co všechno ví. Vtom se však karta obrátila:
„Řekni mi teď ty, co je to poloha šedesát devět,“ zeptal se mne Denis a přitom nezavřeně zíval.
„V životě jsem o ní neslyšela,“ přiznala jsem se, ač nerada.
Ihned mi tuto polohu znázornil na papíře a přidal podrobnosti. A dodal: 
„Jó, holka, budeš se muset ještě hodně co učit!“


Heda Bartíková

MOJE DRAHÉ TETY A JÁ v DIVADLE METRO

Divadlo Metro uvedlo poprvé na jevišti krimi komedii plnou zpěvu a hudby, inspirovanou velmi populárním filmem Moje drahé tety a já výborného Zdeňka Podskalského.

Režie tohoto zdařilého divadelního představení se ujal Gustav Skála.
Hlavními hrdinkami jsou staré dámy – tety – Fany a Andělka ve skvělém podání Zdeny Herfortové a Jaroslavy Obermajerové. Diváci jistě ocení také herecky výrazné podání Kateřiny Urbanové v roli vdavekchtivé neteře tetiček Hermínky, stejně tak jako herecké výkony nadaného Matěje Merunky v roli utajovaného ženicha Michala.
Děj představení je plný roztomilých situací, ale i napětí, které je však vyváženo notnou dávku nadsázky a humoru. A to i v případě, kdy maskovaný lupič přepadne spořitelnu a paní pokladní (Milada Vaňkátová) zraní. Shodou okolností je ve spořitelně v tuto chvíli se svými penězi také teta Fany, kterou lupič okrade. Fany se tak stává korunní svědkyní. 
K případu je přivolán policista (Vojtěch Efler) a posléze se jej ujímá samotný kapitán, kterého ztvárnil s nadhledem sobě vlastním zkušený herec Ivan Vyskočil (alternuje Jiří Čapka). Barvitý děj, plný zvratů, pokračuje, aby diváky potěšil čistou radostí, kdy je nakonec zlo potrestáno a dobro zvítězí, což v opravdovém životě nebývá tak jednoznačné.

Heda Bartíková

Řidiči společný projekt policie a pivovarníků "Řídím – piju nealko pivo" přijali

Praha 12. října 2011 – V průběhu měsíce srpna byl v rámci spolupráce Českého svazu pivovarů a sladoven a Policie České republiky realizován projekt „Řídím – piju nealko pivo“. Ve všech 14 krajích České republiky působili na stanovištích, kde policisté dohlíželi na bezpečnost a plynulost silničního provozu, také zástupci výrobců nealkoholického piva.

Reprezentanti pivovarů v modré reflexní vestě předali celkem 4 681 řidičům, kteří byli zkontrolování policií a nepožili před nebo při řízení motorového vozidla alkoholický nápoj, nealkoholické pivo, leták projektu, samolepku na karoserii a jednorázový alkoholtester. Akce se zúčastnilo 15 pivovarů, členů Českého svazu pivovarů a sladoven, kteří tvoří 84 % trhu piva v České republice. Podle ujednání s policií nesměli představitelé pivovarů rozdávat žádné propagační předměty nebo propagační materiály pivovarů. Projekt si kladl za cíl představit a rozšířit povědomí o nápoji pro řidiče, který může být bezpečnou alternativou z hlediska bezpečnosti a dodržování zákona. „Když jsme v červenci podepisovali memorandum mezi policií a naším svazem o tom, že tato akce si klade za cíl přispět k boji  proti alkoholu za volantem, nečekali jsme tak kladný ohlas mezi veřejností i širokou publicitu v médiích,“ řekl Ing. František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Musím ocenit přístup Policie ČR k tomu, že nám umožnila během jejich dopravně – bezpečnostních akcí  oslovit řidiče a upozornit je na to, že to myslíme poctivě a upřímně, tvrdíme-li, že alkohol za volant nepatří. Proto chápu a vítám možnost spolupráce s naší policií jako logickou a velmi přínosnou. Jsme také i rádi, že jsme mohli komunikovat, že řidiči se nemusí vzdát u nás tak oblíbeného piva, aby bezpečně dojeli do cíle. Stačí se rozhodnout pro nealkoholické pivo a to se akcí nepochybně podařilo řidičům i nejširší veřejnosti sdělit,“ dodal František Šámal.

Náměstek policejního prezidenta pro vnější službu plk. Mgr. Vladislav Husák k tomu doplnil: „Naším společným cílem bylo upozornit nerepresivním způsobem na problematiku alkoholu v silničním provozu a rozšířit mezi řidiči povědomí o nealkoholickém pivu, které je vhodnou alternativou alkoholického nápoje. Akce se u řidičů setkala většinou s pozitivními ohlasy, a kdyby ušetřila jediný život, lze ji považovat za úspěšnou.“
Podle nejnovějších výzkumů agentury Centrum pro výzkum veřejného mínění si za situaci, kdy si normální pivo konzument dát nemůže, automaticky zvolí pivo nealkoholické přibližně polovina mužů (53 %), mezi ženami by tak podle svých slov v roce 2010 učinilo 26 %. 
Pivovary považují neslučitelnost konzumace alkoholu a řízení vozidel dlouhodobě za svou prioritu. Je obsažena i v etickém kodexu Principy samoregulace v oblasti komerční komunikace, který v roce 2003 vznikl v rámci sdružení „Iniciativa zodpovědných pivovarů“. Uvedenými zásadami se řídí všechny pivovary sdružené v ČSPS.

Další informace naleznete na internetových stránkách ČSPS www.cspas.cz a Policie ČR www.policie.cz 

zdroj :  CSPAS

Černobílé idoly i jiní

Aleš Cibulka

Co se do kalendářů Aleše Cibulky vešlo i nevešlo!

Kromě textů z Cibulkových pamětnických kalendářů o hvězdách stříbrného plátna 30. a 40. let minulého století obsahuje kniha naprosto nové a dosud nepublikované informace. Autor je vypátral pomocí dobového tisku, a hlavně díky rozhovorům a korespondenci s pamětníky. Velký prostor co do obsahu i velikosti dostaly fotografie, reprodukce artefaktů či smluv a upomínkových dokumentů a také vlastnoruční podpisy osobností – slavných i těch méně slavných. Kniha se totiž věnuje také hercům a herečkám, kteří shodou okolností velké popularity nikdy nedosáhli, ačkoliv ztvárnili desítky rolí domovnic, prodavaček, služtiček, komorníků či milovníků. Najdete je v této knize a ve filmových titulcích pamětnických filmů pod vyjádřením … i jiní.

zdroj : PR

Nejpopulárnější piva v médiích a mezi ženami v roce 2011:Bernard, Pilsner Urquell a Svijany

Praha 29. září 2011 – Nejpopulárnějším pivem mezi novináři na základě výsledků ankety Naše pivo 2011 se poprvé stalo pivo Bernard z Rodinného pivovaru Bernard, a. s. Druhé místo obsadil Pilsner Urquell z Plzeňského Prazdroje, a. s., a na třetím místě skončilo pivo Svijany, které vyrábí Pivovar Svijany, a.s. Anketu organizoval Český svaz pivovarů a sladoven, který formou dotazníků oslovil více než 370 představitelů všech druhů médií od tištěných po elektronická, od zpravodajských přes společenská po odborná. V anketním lístku účastník ankety označil maximálně pět piv – bez rozdílu pořadí – uvedených na seznamu nebo doplnil nominace o piva, která na seznamu uvedena nebyla, ale účastník ankety je preferuje. Nominováno bylo celkem 44 piv ze všech typů pivovarů. Součet nominací určil, která piva jsou mezi novináři nejpopulárnější.

„Výsledky ankety potvrzují, že vedle piv, která jsou v popularitě mezi novináři stálicemi, se de facto pokaždé objevují piva nová,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Pro pivovary mohou být výsledky zajímavým signálem o tom, jak je jejich pivo vnímáno v tak významné oblasti lidské činnosti, jakou představuje mediální scéna a názory novinářů,“ doplnil Jan Veselý.

Další anketou, jejíž výsledky byly podobně jako ty výše uvedené vyhlášeny na Svatováclavské slavnosti českého piva 2011 u příležitosti oslav patrona českých pivovarníků a sladovníků 29. září 2011 v Praze, byla Dámská pivní volba. Ve druhém ročníku, kterou vyhlásil První dámský pivní klub po dohodě s vedením Českého svazu pivovarů a sladoven, šlo o to najít nejpopulárnější značku piva mezi ženami v České republice. Vítězem se opět  stalo pivo Bernard z produkce Rodinného pivovaru Bernard, a. s. a obhájilo své loňské prvenství. Na druhém místě skončilo pivo Svijany, které je vyráběno v Pivovaru Svijany, a. s., a na třetím místě se umístil  Pilsner Urquell ze skupiny Plzeňský Prazdroj, a. s. Celkem bylo ženami nominováno 33 piv z produkce velkých a malých pivovarů i minipivovarů.

Anketa, která podle dostupných informací nemá ve světě obdoby, se mezi dámskou částí naší populace vyhlašuje na památku a jako projev uznání Janě Herodkové in memoriam. Jana Herodková, profesí novinářka a zakládající členka a první prezidentka Prvního dámského pivního klubu, se o klub významně zasloužila. Anketa letos proběhla ve dnech 1. až 9. září 2011 a mohly se jí účastnit členky Prvního dámského pivního klubu a dále sympatizantky, jimž byla účast na anketě členkami klubu nabídnuta, neboť je o nich známo, že kvality piva vřele oceňují. 
Nejnovější výsledky dlouhodobého výzkumného projektu Hospody a pivo v české společnosti, který organizuje Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., ukázaly, že kolem 90 % mužů a 50 až 60 % žen u nás pije pivo.

Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz

zdroj :  CSPAS

Pivní lahev, která je na trhu nejméně 140 let, způsobila v pití piva revoluci

Praha 1. června 2011 – Pivní lahev se v posledních letech i u nás stává nejčastěji používaným obalem při distribuci piva. Ještě před deseti lety pivovary z více než 50 % distribuovaly pivo k zákazníkovi v sudech, přičemž se pivo konzumovalo především v hospodách a ostatních gastronomických zařízeních. Tento podíl postupně klesl, a to na 45,1 % v loňském roce. Pozice lahví na trhu piva se naproti tomu upevňovala. Mezi lahvemi měly v roce 2000 dominantní postavení skleněné a tvořily tehdy 45,7 % objemu trhu. O deset let později podíl lahví na trhu stoupl na současných 48,8 %. Skleněné lahve přitom dnes tvoří 46 % a lahve z PET materiálů 2,8 % všech druhů obalů, jimiž se pivo distribuuje. PET lahve  jsou sice na trhu deset let, avšak ještě před třemi lety byl jejich podíl prakticky nulový, a největšího rozmachu dosahují teprve  po roce 2009 a v následujících letech.

Pivní lahev slouží konzumentovi piva u nás už nejméně 140 let. Lahev, ve které si pivo kupujeme, totiž způsobila přímo revoluci v konzumaci piva u nás. Díky ní se pivu podařilo to, co pro svůj rozvoj nezbytně potřebovalo. Aby se dostalo blíže ke spotřebiteli, muselo opustit místo svého zrodu – pivovar – a najít si cestu blíže k zákazníkovi. Pití piva se postupně rozšiřovalo ze šenků, hospod a později i restaurací až do mezičlánků, kterými byly obchody. Konzument piva měl nově pivo k dispozici na mnohem větším počtu míst a nastalo to, po čem konzumenti volali. Získali možnost pít pivo jindy a jinde než v místě výroby, nezávisle na otevírací době šenků, hospod atd.
Původně rezervovaný přístup pivovarníků k pivní lahvi, ať již je ze skla, nebo PET, měl dvě příčiny. Za prvé se pivovarníci obávali, že takový obal není s to plně garantovat kvalitu piva konzumovaného přímo v pivovaru nebo ze sudu, případně v poslední době ze stále oblíbenější cisterny. Za druhé se mělo za to, že vztah k pivu a jeho značce se vytváří především v hospodě, kultovním místě českého milovníka piva a české kultury, které má nezřídka svůj genius loci. Obojí však platí jen do určité míry. Průzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění v posledních letech opakovaně ukazují, že se pivo sice nekonzumuje tolik v hospodách a jiných gastronomických zařízeních, ale nadále zůstává fenoménem. Vedle chuti a jeho dalších vlastností je klíčové to, že je nápojem pospolitosti a je výsostně společenské. Uvedené výzkumy rovněž potvrdily, že se změnou životního stylu se sice mění místo, kde je pivo nejčastěji konzumováno, ale že zároveň postupně roste obliba pivní lahve, ať již ze skla, nebo PET materiálů. Navíc i nadále pivo nejraději pijeme v rodinném kruhu, ve společnosti přátel, třeba při grilování a sportu, nebo při společenských událostech a jiných příležitostech.

„Pivovarníci nevnímají přirozené soupeření mezi pivní lahví ze skla a z jiných materiálů jako rozpor, podporují používání obou obalů,“ konstatoval Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Pivní lahev umožňuje spotřebiteli do určité míry volbu. Rozhoduje se samostatně o tom, kdy, s kým, a především na jakých  místech si pivo dá. Je osvěžující vypít si své pivo i tam, kde by dříve jeho konzumace nebyla možná – zkrátka proto, že tam není hospoda. Lahev jakékoli velikosti a z jakéhokoli materiálu přece pohodlně vezmeme s sebou. A i taková drobnost mnohdy rozhodne o tom, zda si spotřebitel pivo koupí,“ dodal Jan Veselý.
Nejstarší dosud známé pivní lahve pocházejí z doby, kdy se u nás ještě nepoužíval metrický systém. Zpočátku převládaly pivní lahve o obsahu jedné holby, ale údajně existovaly i lahve na jeden máz. U nás se používala vídeňská holba, tj. něco málo přes 0,7 litru; dvě holby (vídeňský máz) byly tedy o trochu více než 1,4 litru. Po zavedení metrických měr se obsah nových lahví na pivo změnil na půllitr nebo na 1 litr. Nejstarší zatím známé lahve z křížovnického pivovaru byly zhotoveny z čirého a bezbarvého skla. Později – kvůli vlivu přímého slunečního záření ohrožujícího kvalitu piva – byly zaváděny lahve ze zeleného a hnědého skla.
Oprávnění k výčepu piva měly pouze koncesované pohostinské podniky, prodej piva v lahvi v prodejnách potravin tedy rozšiřoval jeho odbyt. Pivo do lahví plnily nejenom pivovary, ale také stáčírny. Aby byla zaručena návratnost lahví, byla vybírána záloha. K tomu, aby nebyly „vraceny“ lahve, za něž při prodeji nebyla přijata záloha, často sloužily kovové známky – bez nich nebyla záloha vyplacena.

Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz

zdroj :  CSPAS

Péče o pivo nekončí za branou pivovaru

Pivovary dlouhodobě věnují usilovnou péči kvalitě piva, a to i poté co opouští brány pivovaru. Potvrdily to výsledky výzkumu, který v dubnu letošního roku provedl Český svaz pivovarů a sladoven. Jeho cílem bylo ověřit, co všechno, jak a kde dělají pivovary pro udržení co nejvyšší kvality piva na jeho cestě ke spotřebiteli. Jednalo se především o analýzu situace ve všemožných typech gastronomických zařízení od hospod po špičkové restauranty, ale také o to, jak se vyvíjí péče o pivo v obchodech. Průzkum proběhl mezi členy i nečleny pivovarského svazu, členové tvoří přibližně 90 % trhu. Zároveň se ověřovalo, jak se naplňují před pěti lety přijaté principy Kodexu péče o pivo v gastronomii.

Výzkum potvrdil, že všechny zkoumané pivovary, členové i nečlenové Českého svazu pivovarů a sladoven, věnují péči o pivo na jeho cestě ke spotřebiteli stále větší pozornost. Soustavně školí personál gastronomických zařízení v tom, jak správně pečovat o pivo a jak provádět sanitaci pivních cest. Zástupci pivovarů neustále provádí kontrolu technologických zařízení, jimiž putuje pivo ke spotřebiteli, zkoumají, jak jsou pivní stolice a další zařízení udržována. Průzkum si všímal též toho, jsou-li používány správné metody mytí pivního skla spolu s odpovídajícími mycími prostředky. Významným prvkem v péči o pivo je též způsob jeho skladování, především v sudech a stále častěji v tancích, které jsou mezi spotřebiteli stále populárnější. Všechny uvedené činnosti představují pro pivovary investice v řádech desítek milionů korun ročně a rok od roku se zvyšují.
„Průzkum potvrdil obecné přijetí Kodexu péče o pivo v gastronomii a následné investice do technologií souvisejících s ošetřováním piva na cestě k zákazníkovi, školení personálů pivnic a intenzivnější osvětu mezi hospodskými a restauratéry. Řada dalších opatření ukázala, že ošetřování piva a způsoby jeho nabízení hostovi se podstatně změnily k lepšímu,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Tlak pivovarů na zvýšení kulturnosti prodeje a spolupráce s dalšími články řetězce na cestě piva ke konzumentům se pivovarníkům zkrátka vyplatily,“ doplnil Jan Veselý.

Další významnou činností pivovarů je osvěta o pivu mezi personálem pivnic a dalších zařízení, která je prováděna na místě nebo stále častěji přímo v pivovarech. Školení personálu jsou zajišťována obchodními sládky a obchodními zástupci pivovarů a jsou zaměřena na to, jak se o pivo starat a jak jej co nejprofesionálněji prezentovat spotřebiteli. Právě správný způsob čepování piva, kultura jeho nabízení a prodeje a v neposlední řadě používání správného pivního skla jsou stále častěji předmětem soutěží, které mají za cíl ověřit, jsou-li požadavky pivovarů plněny. Zároveň pivovary chtějí hospodské a restauratéry motivovat k co nejestetičtější nabídce piva, což konečného spotřebitele při výběru zcela nepochybně zásadně ovlivňuje.

Uvedený Kodex zpracovala skupina pivovarských expertů Českého svazu pivovarů a sladoven. Vznikl na základě požadavku spotřebitelů a prodejců čepovaných nápojů. Obsahuje zásady správné péče o české pivo, aby se jakost piva vyrobeného podle tradičních receptur jednotlivých pivovarů zachovala rovněž při podávání v gastronomických zařízeních, a to od hospod až po nejluxusnější restaurace. Tato norma, která vznikla studiem dostupných předpisů, norem a doporučení uplatňovaných v zahraničí obsahuje podmínky skladování nepasterizovaného i pasterizovaného piva, specifikuje druhy tlačných médií, pomocí kterých se pivo vytlačuje ze sudů nebo tanků, a také systém sanitace pivních cest. Součástí normy je také čistota pivního skla, metodika jeho mytí a estetika čepování.

Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz  

zdroj :  CSPAS

Pivovarnictví v České republice zaznamenalo vloni celkově pokles; naděje vyvolává oživování exportu piva

Pivovary sdružené v Českém svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) vyrobily v roce 2010 o 7,9 % piva méně ve srovnání s rokem 2009. Pokračoval tak pokles produkce, který začal právě v roce 2009. Nejvýrazněji se na něm podepsala snížená poptávka po výčepních pivech, kterých pivovary vyrobily meziročně o 12,8 % méně. Výstav ležáků byl nižší o 2,6 %, pokračoval však růst jejich podílu na celkové produkci tuzemských pivovarů a přesáhl 35 %. Poptávka po nealkoholickém pivu na tuzemském trhu i pro export byla opět vyšší, meziročně o 2,4 %. Dlouhodobě se zvyšuje obliba speciálních piv, kterých bylo loni uvařeno o téměř 40 % více než v předcházejícím roce. Zasloužil se o to především vývoj v tuzemsku. Roste též produkce svrchně kvašených a ochucených piv, ale jejich role na trhu je prozatím minimální. Přes pokles výroby však nadále stoupá nabídka druhů a značek piv. Jejich celkový počet na našem trhu od všech pivovarů u nás již přesáhl rekordních 450 značek. Tento trend by měl pokračovat i v dalších letech.
„Vývoj výroby piva v České republice jednoznačně přičítáme ekonomické krizi minulých let, a především dopadu zvýšení spotřební daně na pivo, které se projevilo zvýšením cen a následným poklesem poptávky,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Český trh s pivem nelze vidět pouze černě. Pozitivní jsou některé trendy například ve vývoji poptávky po ležácích a růst zájmu spotřebitelů o nealkoholické pivo, které se stalo vyhledávanou alternativou v případech, kdy si konzument-řidič nemůže dát pivo, a také růst zájmu o pivní speciály. Vývoj poptávky v zahraničí a další signály z oblasti exportu v nás vyvolávají opatrný optimismus. Doufáme, že již letos by vývoz mohl být do určité míry tahounem produkce našich pivovarů,“ dodal Jan Veselý.
Export piva z České republiky zaznamenal meziročně pokles o 4,2 %, ve srovnání s poklesem o 10,5 % v roce 2009 je to mírný úspěch. Příznivější trend byl způsoben tím, že se v uplynulém roce snížil u deseti největších importérů objem vývozu pouze v případě Německa a Velké Británie. Mezi země, kam je české pivo tradičně exportováno ve velkých objemech, patří dále Slovensko, Švédsko, Rusko a USA. Nejdynamičtěji se meziročně zvýšil vývoz do Polska a do Kanady. Pokračují dlouhodobé změny ve struktuře vyvážených piv, kde posiluje pozice ležáků na úkor piv výčepních.
Výrazných změn doznává tuzemský trh piva i export z hlediska obalů. Zatímco celková produkce piva v lahvích, sudech, cisternách a plechovkách na domácím trhu klesá, pro export roste. Dramaticky přitom stoupá distribuce piva v PET lahvích jak pro českého konzumenta, tak i směrem do zahraničí. 
Co se týká vývojových trendů v našem pivovarství, budou doznívat vlivy ekonomicko-finanční krize, ale negativní dopady na spotřebitele postupně zeslábnou. Lze očekávat, že spolu s ekonomickým růstem pozvolna poroste spotřeba piva, mj. v důsledku rostoucího počtu zahraničních návštěvníků České republiky, a očekávám rovněž oživení poptávky po pivu ze zahraničí. Trvalejším jevem bude stoupající podíl spotřeby ležáků, a především 11º piv, i když největší podíl budou mít nadále piva výčepní. Obliba speciálních piv bude dále narůstat. Jejich podíl na trhu však zůstane prozatím malý. 
Nadále poroste, byť menším tempem, spotřeba nealkoholických piv, která jsou stále běžněji alternativou pro ty, kteří pivo konzumovat nemohou (především řidiči, cyklisté aj.). Nákup piva ve skleněných a PET lahvích bude posilovat, lze však očekávat i další nárůst počtu restaurací vybavených tankovnami, které si oblíbil vysoký počet pijáků piva a vyhledává je. S tím souvisí rovněž fakt, že pivovary budou pokračovat v budování sítí vlastních hospod, které se staly vlajkovými loďmi v oblasti péče o pivo. Počet minipivovarů se zvýší, ty se staly nejen stálým účastníkem dění na pivním trhu, ale jsou též respektovaným fenoménem regionální turistiky. Dlouhodobým trendem bude rozšiřování nabídky, tedy druhů i značek piv, a to jak od malých, tak velkých pivovarů.

Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz

zdroj : CSPAS

Co je linkbuilding

Link building je webová obdoba pojmu public relations. Zatímco public relations mají za cíl, aby se o vás co nejvíce mluvilo či psalo, cílem link buildingu je, aby se na vaše stránky http://podnikatel.euweb.cz/ co nejvíc odkazovalo. Tedy vedlo na ně co nejvíce zpětných linků.

Proč jsou zpětné odkazy tolik důležité pro vyhledávače ?

Moderní fulltextové vyhledávače, např. Google, pracují s tzv. odkazovou popularitou (link popularity). Zjednodušeně řečeno, čím víc zpětných odkazů stránka má, tím lepší pozice v těchto vyhledávačích také může dosáhnout a samozřejmě také tím více potenciálních zákazníků si na tento link klikne.
Zároveň to ovšem musejí být skutečně kvalitní zpětné odkazy. To znamená, že by měly vést z tematicky co nejpodobnějších stránek a přímo v textu odkazu i v jeho okolí by se měla nacházet ta správná klíčová slova.

Optimalizace pro vyhledavače, nebo také SEO je soubor technik, které zajišťují lepší dohledatelnost webových stránek na různé dotazy ve fulltextových vyhledavačích. Mezi nejpodstatnější součásti optimalizace pro vyhledavače patří technická kvalita webových stránek – dobrý zdrojový kód. Další podstatná součást je obsahová kvalita webu viz copywriting. Třetí velmi důležitou složkou optimalizace jsou zpětné odkazy. Získávání zpětných odkazů říkáme linkbuilding.

viz  :  <a href="http://podnikatel.euweb.cz/">euweb.cz</a>

SETKÁNÍ K DESÁTÉMU VÝROČÍ ZALOŽENÍ DIVADLA EVY HRUŠKOVÉ & JANA PŘEUČILA A OSLAVA NAROZENIN JANA PŘEUČILA

Herci Eva Hrušková a Jan Přeučil to zase jednou pořádně rozjeli. A jak by ne. 17.února 2011 k tomu měli hned dva pádné důvody. Jedním byly 74. narozeniny Jana Přeučila a druhým bylo 10.výročí Divadla Evy Hruškové&Jana Přeučila. Oslavy probíhaly v Divadle Metro na Národní třídě za přítomnosti mnoha vzácných hostů. Jen namátkou: Jiří Krampol, Leona Machálková v doprovodu svého syna, Sára Saudková, Gabriela Vránová, Petra Černocká a mnoho, mnoho dalších. Hosté, a mezi nimi také děti z dětských domovů, se potěšili nejen rozmanitým, výborným pohoštěním, spoustou krásných dárků, ale hlavně muzikálovým představením Pověsti české z repertoáru Divadla Evy Hruškové&Jana Přeučila.

Obdivovala jsem vynalézavost celého představení, jeho humor, ale také energii, a nebojím se říci i srdce, které do svého vystoupení Jan Přeučil jako spisovatel Alois Jirásek a Eva Hrušková jako paní Jirásková dávali. Rovněž tak s jakou bravurní dovedností a citlivostí na jevišti vodili své loutky.Pozorovala jsem diváky a viděla rozzářené tváře, radostnou zaujatost, vzrušení…. Zajímavé a nápadité bylo to, že se samy děti zúčastnily děje na jevišti, když si zahrály – s prostotou sobě vlastní – hned několik historických postav: Bivoje, Kazi a Tetu, i to, že písničky diváci zpívali spolu s herci. A tak příběhy praotce Čecha, kněžny Libuše a silného Bivoje, Přemysla Oráče, ale i drama Ctirada a Šárky, pobavily a zároveň poučily malé diváky. A ti velcí se těšili s nimi.

Muzikálové zpracování Českých pověstí z dílny autorů Zdeňka Bartáka a Jiřího Chalupy, kouzelné řešení loutek Jaroslava Doležala, strhující herecké výkony Evy Hruškové a Jana Přeučila v útulném prostředí Divadla Metro se staly skutečnou slavností, důstojnou oslavou dvojitého výročí.

Heda Bartíková

Výroční ceny F. O. Poupěte 2010 uděleny dvěma výjimečným projektům spojujícím vědu s praxí

Český svaz pivovarů a sladoven vyhlásil držitele Výroční ceny F. O. Poupěte za mimořádný společenský přínos k 
rozvoji českého pivovarství a sladařství v roce 2010. První z nich patří Vydavatelství Vysoké školy 
chemicko-technologické v Praze za vysokoškolskou publikaci PIVOVARSTVÍ kolektivu autorů prof. Ing. Gabriela 
Basařová, DrSc., doc. Ing. Jan Šavel, CSc., Ing. Tomáš Lejsek, CSc. a Ing. Petr Basař, MBA. Druhou obdržel 
Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., za výzkum a vývoj unikátní technologie umožňující bezpečnou výrobu 
piva pro celiaky a Žatecký pivovar, spol. s r. o., který ve spolupráci s VÚPS, a. s., bezlepkovou technologii zavedl a 
vyrobil první šarže piva, které představil na trhu pod názvem CELIA. Ocenění předal Ing. František Šámal, předseda 
Českého svazu pivovarů a sladoven.
„Oceněné projekty jsou unikátní z mnoha důvodů. Především jsou důkazem propojení vědy, výzkumu a praxe s 
dopadem na každodenní život, a to jednak ve formě studijního materiálu pro studenty a pracovníky z výroby, jednak 
toho, že výzkumná instituce našla společnou řeč s výrobcem při vývoji produktu pro konečného spotřebitele a ten jej 
úspěšně uvedl na trh,“ uvedl Ing. František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Tím naplňujeme 
odkaz vynikajícího pivovarníka a sladovníka Františka Ondřeje Poupěte, který měl schopnost nejen o pivu teoreticky 
bádat, ale své poznatky též okamžitě uváděl do praxe, čímž se zasloužil o to, co české pivo činí českým pivem dnes: 
unikátnost a vynikající kvalita. K jeho odkazu se i s odstupem času hrdě hlásíme,“ dodal František Šámal.
Kniha PIVOVARSTVÍ pojednává v šestnácti kapitolách o celém procesu výroby piva a nezbytných surovinách. Další 
kapitoly mají za téma pivovarské kvasinky, mikrobiální kontaminaci a nomenklaturu enzymů důležitých v pivovarské 
výrobě a základní technologické úseky výroby. V knize je použito současné platné chemické názvosloví a rozdělení 
chemických sloučenin důležitých v pivovarství. Každá kapitola je doplněna velmi bohatým seznamem literárních 
citací, především z posledních deseti let. Kniha má 863 stran, text je doplněn 463 obrázky a grafy a 142 tabulkami.
Projektový tým VÚPS, a. s., pod vedením Ing. Josefa Škacha, CSc., vytvořil unikátní technologii, kdy hlavní surovinou 
vyrobeného piva pro osoby trpící celiakií zůstává český slad. Ten je specifickým způsobem zpracován ve varně a 
prochází modifikovaným hlavním kvašením a dokvašováním. Dosud dovážená piva se v senzorických vlastnostech 
vždy výrazně odlišují od typických českých piv, protože k jejich výrobě jsou používány především suroviny pro česká 
piva neobvyklé. Projekt, který byl realizován za finančního přispění Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, je příkladem 
převedení výsledků výzkumu do praxe. Při výzkumu bylo využito nově instalované špičkové poloprovozní varny, která 
byla financována ze zdrojů věnovaných Magistrátem hl. m. Prahy a Evropské unie. 
Unikátní na pivu vyrobeném žateckým pivovarem je fakt, že plně nese vlastnosti typického českého ležáku, k nimž 
patří bohatá bílá pěna, zlatavá barva, příjemná sladová vůně, osvěžující říz nápoje a harmonie chutí, ve kterých je 
sladěna počáteční sladkost s doznívající lahodnou hořkostí. Jedná se o ležák s obsahem alkoholu 4,5 % a nová 
technologie jeho výroby je předmětem patentového řízení. Cena piva CELIA je rovněž výrazně nižší než u 
dovážených piv.
František Ondřej Poupě (1753–1805) byl legendární sládek. Zavedl reformy, které zlepšily výrobu a kvalitu piva. 
Vylepšil ekonomiku vyhřívání varných pánví a zavedl mj. kontrolu teploty vaření piva teploměrem. Své poznatky 
publikoval a v roce 1804 byl Vlastenecko-hospodářskou společností v Království českém jmenován jejím dopisujícím 
členem. Na sklonku 18. století založil v Brně první pivovarskou školu na světě.
Výroční ceny F. O. Poupěte jsou udělovány jednotlivci nebo skupině osob za významný počin roku v českém 
pivovarství a sladařství. Tímto oceněním chtějí pivovarníci a sladovníci upozornit na významné a společnosti 
prospěšné činy, které přispívají k věhlasu českého piva. Smyslem je podpořit inovační postupy v oborech 
pivovarského průmyslu a nabídnout veřejnosti, odborné i široké, aktuální náhled na novinky, pokrok i zajímavé 
počiny nebo též upozornit na pozoruhodné události. Ocenění nebývá udělováno každoročně, poprvé se tak stalo v 
roce 2007.

Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven  www.cspas.cz

zdroj : CSPAS

Město nikdy nespí

Heda  Bartíková

Město nikdy nespí
Život v něm tepe
Jako srdce v těle
Dotýkám se ho očima
Pousmáním
Se zbožným přáním
Zůstat
Zůstat v něm co nejdéle

Vždyť město nikdy nespí
Život v něm tepe
Jako srdce v těle
Jako v bouři blesk
Jako v knize děj
Jako víra v modlitbě
Jako rytmus v písni
Ve které ptáci hnízdí

Usínám se zbožným přáním
Zůstat
Zůstat v něm co nejdéle
S tebou má lásko či bez tebe

Betlémy v Gymnáziu Jana Keplera

Překrásný zážitek v pražské metropoli pro mne a desetiletého Denise i dvouletého Káju jsme našli o letošních Vánocích v Gymnáziu Jana Keplera v Praze 6 – Hradčanech.Divíte se? Asi ne. Vždyť i vy jste možná jedni z návštěvníků již po osmé vystavovaných betlémů, kterých v Gymnáziu Jana Keplera je letos přes dvě stě padesát.! Úctyhodné číslo, úctyhodná sbírka betlémských tradic. Našli jsme tu betlémy nejen z obvyklých materiálů, jako jsou například keramika či sláma nebo perník či čokoláda, ale překvapily nás betlémy například vřídelní, z cedrového, z ebenového i ze zeleného dřeva. Hodně se mně líbil betlém drátěný a také ten malovaný na dlažebních kostkách a na polínkách. Viděla jsem, že dosti lidí se nadchlo pro betlém z vajíček, korálkový a z ovčího rouna.Nemá smysl, abych jmenovala další a další figurková překvapení, která rozbušila srdce a nadchla duše malých i velkých návštěvníků. Vždyť příští rok přes všechny nepohody, kterých se asi nikdo z nás v novém roce nevyhne, rádi se opět přijdeme potěšit umem těch, kteří pro nás betlémy v Gymnáziu Jana Keplera nachystali.

Heda Bartíková

Osobnosti českého pivovarství si připily na vydání Pivovarského kalendáře 2011

Významní pivovarští odborníci RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s., Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven,  a dlouholetý pivovarský technolog Ing. Ladislav Chládek, CSc., pokřtili přiťuknutím si pivem a pivovarským „Dej Bůh štěstí!“ Pivovarský kalendář 2011.  Na více než 300 stránkách čtenář nalezne nejen kalendář výročí významných pivovarský, sladařských a chmelařských osobností, ale i připomenutá významných mezníků rozvoje pivovarského sektoru u nás. Nechybí i tolik vyhledávaná kapitola Pivo, slad a chmel v tabulkách nebo řada odborných článků o surovinách potřebných k výrobě piva, o nejnovějších výsledcích bádání o pivu samotném i statě o legislativě vážící se k pivu a pivovarství. Své čtenáře si jistě najde i pasáž o historii pivovarství u nás Vzpomínky s pivní pěnou. Nepochybně vyhledávanou sekcí bude i aktualizovaný seznam pivovarů, minipivovarů a sladoven u nás nebo na Slovensku a pivovarů v Německu.
„Každým rokem si ověřujeme, že Pivovarský kalendář má své místo mezi  odbornými publikacemi a jsme rádi, že je každoročně vítán jako posel zajímavých a mnohdy nadčasových informací,“ uvedl RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel VÚPS, a. s. „Poděkování patří všem, kteří se o jeho každoroční zrod zasloužili – od editora až po všechny autory a oceňujeme i podporu řady sponzorů, kteří publikaci pomohli na svět,“ doplnil Karel Kosař. 
„Pivovarskému kalendáři a jeho autorům se po jeho znovuzrození podařilo to, v co málokdo doufal – stal se zdrojem zajímavých, historických i aktuálních informací nejen pro odbornou veřejnost, které byl původně určen, ale i publikací, na kterou čekají i všichni další, kteří mají co do činění s českým pivem a našim pivovarským sektorem od novinářů až po milovníky piva “,  uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS. „Pro svůj obsah není jen publikací na jeden rok, ale umožňuje v ní vyhledávat řadu informací mnohem déle a našla si své trvalé místo v řadě knihoven,“ dodal Jan Veselý.
Podle významného pivovarského popularizátora a vědeckého pracovníka Dr. Zbyňka Likovského, CSc., vyšlo první vydání předchůdce pivovarského kalendáře, jak jej známe dnes, v roce 1874 v Praze pod názvem První pražský kapesní kalendář pro zájmy průmyslu pivovarnického a lihovarnického, jakož i pro vinařství, chmelařství a živnost hostinskou. Pivovarské kalendáře poté vycházely v některých obdobích více či méně pravidelně. Měly jedno společné – snažily se nabídnout především odborné veřejnosti teoretické i praktické informace z pivovarství. Významnou roli v existenci kalendářů sehrála též skutečnost, že kalendáře byly těsně spjaty s odborným časopisem pivovarníků a sladovníků Kvas, předchůdcem dnešního Kvasného průmyslu. 
Jako poslední vyšel Pivovarský kalendář 1950. O jeho obnovu se po 48leté přestávce zasloužili tehdejší výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Ing. Antonín Kratochvíle a ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s., RNDr. Karel Kosař, CSc. Nová éra pivovarských kalendářů začala v roce 1998, od té doby jsou tradiční součástí odborné i populárně-vědecké literatury pivovarského průmyslu u nás.

zdroj :Mgr. František Frantík

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s.

Vánoční charitativní koncert hotelů Hilton pro Nadaci Terezy Maxové

Jeden z nejvýznamnějších a nejhezčích adventních koncertů se již 14 let odehrává v Hotelu Hilton Prague. Ten letošní přinese mnoho překvapení, ale především zajistí krásnou vánoční atmosféru, o kterou se postará Okamžitý filmový orchestr pod taktovkou Varhana Orchestroviče Bauera.
Kromě známých vánočních melodií diváci uslyší i nové skladby Varhana O.Bauera nebo originální muzikálové melodie z autorského muzikálu Sněhová královna na libreto básníka Ľubomíra Feldeka. Orchestr doprovodí ženský sbor Viva Voce. Celou akci moderuje a také zazpívá herečka a zpěvačka Olga Lounová.
Koncert je věnován Nadaci Terezy Maxové, konkrétně projektu POD KŘÍDLY. Projekt POD KŘÍDLY se zaměřuje na efektivní výuku angličtiny, posiluje komunikační schopnosti, sebedůvěru, schopnost diskuze a sebeuplatnění.
Základním posláním Nadace Terezy Maxové dětem je umožnit každému dítěte vyrůstat v rodině. V České republice vyrůstá více než 24 tisíc dětí v ústavní výchově. Díky tomuto faktu se Česká republika umístila na předních místech v Evropě v počtu dětí vyrůstajících mimo svou vlastní rodinu.
Hotel Hilton se rozhodl pro příštích 5 let podporovat Nadaci Terezy Maxové, konkrétně projekt POD KŘÍDLY a umožnit dětem z dětských domovů výuku angličtiny.

Vstupenky jsou v prodeji v síti Ticket Art

Heda Bartíková – Pivrncova bichle 

Velkolepý křest knihy Pivrncova bichle se konal v restauraci Mánes za účasti mnoha známých a slavných osobností. Přinášíme fotostory  :

foto :  Josef Bradna

Šárka Váchová

Vánoční koledy

Kniha Vánoční koledy přibližuje zejména nejmenším čtenářům sváteční atmosféru a dávné obyčeje spojené s Vánocemi na venkově. Lidoví muzikanti z malé podhorské vesničky se o Štědrém dnu vydávají na putování od chalupy k chalupě, kde za koledu vždy dostanou nějakou výslužku, ať již hliněný džbánek, pletené palčáky, červené botky nebo perníkové figurky. Podle toho, jakým řemeslem se obyvatelé chalupy živí nebo jakou rukodělnou prací se zabývají. Když se pak den nachýlí, navracejí se unavení, ale šťastní muzikanti za tmy do svých domovů ke štědrovečernímu stolu a děti se samozřejmě nejvíce těší na dárky od Ježíška.

Lidové koledy provázané s vypravěčským slovem líčí příběh narození Jezulátka a nejmladší z koledníků, čtyřletá Andulka, si ho živě dokresluje ve svých představách.

25 koled z večerníčku, notové zápisy, CD s koledami jako bonus

zdroj : PR